Aktuální směrnice RoHS vs. UV lampy a UV LED – regulace a vývoj
Směrnice RoHS 2011/65/EU omezuje nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních, mezi nimi i rtuť. Příloha III směrnice uděluje časově omezené výjimky pro lampy obsahující rtuť. Žádosti o obnovení byly podány pro všechny UV-relevantní výjimky; podle článku 5(5) směrnice zůstávají platné, dokud Evropská komise nerozhodne. Pro uživatele to znamená: UV lampy obsahující rtuť zůstávají dostupné a stojí za to zvážit, zda lze proces převést na UV LED.
Stav v srpnu 2026: UV-relevantní výjimky jsou aktuálně posuzovány v rámci postupu známého jako "Pack 29". Konzultace se zúčastněnými stranami probíhala od 6. června do 1. srpna 2026 a Öko-Institut ji označil za ukončenou dne 2. srpna 2026. Rozhodnutí Evropské komise dosud nebylo zveřejněno. Datum 24. února 2027 uvedené v příloze III tedy není automatickým datem zákazu pro tyto výjimky.
V oblasti obecného osvětlení postoupila EU podstatně dále: řada výjimek pro zářivky a kompaktní zářivky již vypršela. Vývoj u UV zdrojů probíhá po samostatné linii a je popsán níže.
Směrnice 2011/65/EU ("RoHS 2") nahradila svého předchůdce, směrnici 2002/95/ES ("RoHS 1"), dne 3. ledna 2013 a ve svém postupně novelizovaném znění zůstává platným právním základem. Naproti tomu "RoHS 3" není úředním názvem samostatné směrnice. V praxi se tento pojem používá pro delegovanou směrnici (EU) 2015/863, která do přílohy II doplnila čtyři ftaláty DEHP, BBP, DBP a DIBP.
Výjimky v přílohách III a IV směrnice 2011/65/EU jsou časově omezené a jsou pravidelně přezkoumávány s ohledem na vědecký a technický pokrok.
Několik výjimek v příloze III směrnice 2011/65/EU se týká UV lamp. Zveřejněný právní stav a probíhající postup obnovení je třeba posuzovat oddělené. Následující výjimky mají v příloze III uvedeno datum vypršení 24. února 2027 a zároveň jsou předmětem postupu Pack 29:
- 1(f)-I – jednopaticové (kompaktní) zářivky vyzařující převážně světlo v ultrafialovém spektru: až 5 mg rtuti na výbojku
- 2(b)(4)-II – ostatní zářivky vyzařující převážně světlo v ultrafialovém spektru: až 15 mg rtuti na lampu
- 4(a)-I – nízkotlaké výbojky bez luminoforové vrstvy, u nichž použití vyžaduje, aby hlavní rozsah spektrálního výkonu lampy byl v ultrafialovém spektru: až 15 mg rtuti na lampu (UV-C nízkotlaké a amalgámové lampy)
- 4(f)-IV – rtuť v lampách vyzařujících světlo v ultrafialovém spektru (středotlaké a vysokotlaké lampy)
Příloha III obsahuje další výjimky týkající se lamp, například 4(f)-II pro vysokotlaké rtuťové (výbojkové) lampy používané v projektorech vyžadujících výkon ≥ 2000 ANSI lumenů. Tato výjimka je také součástí Pack 29.
Zvláštní případ halogenidových výbojek: Pro výjimku 4(e) ("rtuť v halogenidových výbojkách") uvádí konsolidovaná příloha III rovněž datum 24. února 2027. Nicméně tato výjimka není zahrnuta ve zveřejněném seznamu Pack 29. Trvání platnosti podle článku 5(5) vyžaduje včas podanou žádost o obnovení a pro 4(e) není taková žádost v dosud zveřejněném stavu postupu dokumentována. Kdo používá halogenidové výbojky – například při simulaci slunečního záření nebo při zkouškách odolnosti vůči povětrnostním vlivům – by měl tento bod sledovat samostatně, a nikoli jej odvozovat z trvající platnosti UV výjimek.
Rozhodující je toto: datum 24. února 2027 uvedené v příloze III neukončuje výjimku automaticky, pokud byla včas podána žádost o obnovení. Podle článku 5(5) směrnice 2011/65/EU zůstává stávající výjimka platná, dokud Komise o žádosti nerozhodne. Pokud je obnovení zamítnuto nebo je výjimka zrušena, zaniká podle článku 5(6) nejdříve dvanáct a nejpozději 18 měsíců po tomto rozhodnutí.
Pokud výjimka skutečně vyprší, směrnice RoHS zakazuje uvádění nových UV lamp obsahujících rtuť na trh podle této výjimky. Pro UV-relevantní výjimky s probíhajícím postupem obnovení však k srpnu 2026 nebylo rozhodnuto o zastavení uvádění na trh k 24. únoru 2027; nadále platí, dokud Evropská komise nepřijme rozhodnutí.
U skladových zásob je nutné rozlišovat mezi prvním uvedením na trh Unie a následným dodáním na trh. Lampy uvedené na trh před vypršením výjimky mohou být nadále obchodovány a používány. To se nevztahuje na zásoby, které ještě nebyly uvedeny na trh – obecné tvrzení, že veškeré zbývající zásoby lze prodat bez ohledu na jejich stav uvedení na trh, tedy není správné.
Článek 4(4)(f) směrnice RoHS neváže pravidlo pro náhradní díly na datum instalace systému. Omezení látek podle článku 4(1) se nevztahuje na kabely nebo náhradní díly pro opravu, opětovné použití, aktualizaci funkcí nebo zvýšení kapacity elektrických a elektronických zařízení, která využívala výjimku a byla uvedena na trh před jejím vypršením – ve vztahu k této konkrétní výjimce. Pro UV systémy to znamená: rozhodující je okamžik uvedení systému na trh, nikoli okamžik jeho instalace u provozovatele. Náhradní lampy pro systémy uvedené na trh včas tedy zůstávají přípustné i po vypršení výjimky.
Při rozhodování o výjimkách RoHS Evropská komise posuzuje mimo jiné, zda je odstranění nebo náhrada vědecky nebo technicky proveditelná, zda je zajištěna spolehlivost náhradních řešení a zda celkové dopady náhrady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů pravděpodobně převáží její celkové přínosy. Zohledňuje se také dostupnost náhradních řešení, socioekonomický dopad náhrady a případné nežádoucí dopady na inovace.
V této souvislosti vnímáme současný vývoj UV LED a UV lamp následovně:
Cílem předpisů je snížit používání toxické rtuti v lampách a dlouhodobě přejít na bezrtuťové alternativy, jako je technologie LED.
Pro mnoho UVA aplikací jsou dnes UVA LED (emise na 365 nm a delších vlnových délkách) technicky zavedenými bezrtuťovými alternativami. Jejich výhody spočívají v rychlém přepínání, cíleném spektrálním výběru, kompaktních konstrukcích a absenci rtuti. U nových vývojů a při zavádění nových procesů proto doporučujeme UVA LED vyhodnotit. Zda je úplná substituce smysluplná, závisí na konkrétním procesu – zejména na vlnové délce, ozářenosti nebo dávce, ozařované ploše, geometrii systému, účinnosti, tepelném managementu, životnosti a kvalifikaci procesu.
U aplikací UV-B a UV-C, stejně jako u vysokých radiačních toků, velkých ozařovaných ploch nebo speciálních spekter je substituce zdrojů záření obsahujících rtuť technicky náročnější. UV-B a UV-C LED v posledních letech dosáhly značného pokroku a již se používají v různých aplikacích. Technickou a ekonomickou rovnocennost však nelze paušálně předpokládat pro všechny UV procesy. Dostupnost, praktická použitelnost a spolehlivost substitučních technologií jsou proto klíčovým předmětem probíhajícího hodnocení výjimek RoHS.
V letech 2015 a 2020 byly podány a za účasti účastníků trhu rozhodnuty dobře podložené žádosti o obnovení výjimek v příloze III. Pro aktuální kolo musely být žádosti podle čl. 5 odst. 5 podány nejpozději 18 měsíců před uplynutím platnosti, tedy do 24. 8. 2025. Hodnoceny jsou v roce 2026 v rámci postupu Pack 29; konzultace zúčastněných stran probíhala od 6. 6. 2026 do 1. 8. 2026 a od 2. 8. 2026 je ukončena. Rozhodnutí Evropské komise dosud nebylo zveřejněno. Podle Komise trvá rozhodnutí o výjimce RoHS aktuálně 18 až 24 měsíců od data podání žádosti; nejde přitom o závazné datum rozhodnutí.
Historický vývoj regulace rtuti
Regulace rtuti má dlouhou a složitou historii, která je úzce spojena s environmentálními a zdravotními katastrofami. Zvláštní pozornost si zaslouží katastrofa v japonské Minamatě, která začala po roce 1950. Vypouštění odpadních vod obsahujících rtuť do zálivu Minamata způsobilo rozsáhlé škody na životním prostředí a závažné zdravotní následky u místního obyvatelstva. Tato katastrofa upozornila celý svět na nebezpečí rtuti a vedla ke zvýšenému úsilí o regulaci této škodliviny.
Minamatská konvence má za cíl globálně chránit lidské zdraví a životní prostředí před emisemi rtuti. Reguluje celý životní cyklus rtuti, od těžby až po likvidaci.
V Evropské unii (EU) byla v posledních desetiletích přijata řada právních opatření k minimalizaci používání rtuti. Významným milníkem bylo zavedení směrnice RoHS (Restriction of Hazardous Substances) v roce 2003, jejímž cílem bylo omezit používání některých nebezpečných látek, jako jsou olovo, rtuť, kadmium, šestivalentní chrom a polybromované bifenyly, v elektrických a elektronických zařízeních.
Dnes platná směrnice RoHS (2011/65/EU) byla přijata v roce 2011 a je průběžně novelizována; právě tato směrnice časově omezila výjimky pro UV lampy. Delegovaná směrnice (EU) 2015/863, často označovaná jako „RoHS 3", doplnila do přílohy II čtyři ftaláty. Toto dodatečné omezení látek platí pro většinu elektrických a elektronických zařízení od 22. 7. 2019 a pro lékařské přístroje včetně diagnostiky in vitro, jakož i pro monitorovací a kontrolní přístroje od 22. 7. 2021. Maximální hodnota koncentrace pro rtuť zůstala nezměněna; pravidla rozhodující pro UV lampy jsou uvedena v příloze III a jsou upravována delegovanými akty.
Vedle RoHS existují další předpisy EU o rtuti a chemických látkách. Nařízení REACH (ES) č. 1907/2006 pochází z roku 2006, a nejde tedy o právní akt nově zavedený od roku 2022.
Pro výrobky s přidanou rtutí je relevantní také nařízení (EU) 2017/852 o rtuti. Bylo rozšířeno nařízením (EU) 2024/1849 – odtud pocházejí data 31. 12. 2025 a 31. 12. 2026, o nichž se v oboru diskutuje. Položky tam doplněné do části A přílohy II se týkají lamp pro všeobecné osvětlení, jakož i nelineárních třípásmových a halofosfátových lamp. Pro zdroje emitující převážně v ultrafialovém spektru zůstává rozhodujícím měřítkem systém výjimek přílohy III směrnice RoHS. Oblasti působnosti obou souborů předpisů je třeba posuzovat odděleně.
Právní požadavky v souvislosti se rtutí v UV lampách
Směrnice 2011/65/EU zásadně omezuje rtuť v elektrických a elektronických zařízeních na maximální hodnotu koncentrace stanovenou v příloze II ve výši 0,1 % hmotnostních v homogenních materiálech. UV lampy se používají v rozmanitých aplikacích, včetně dezinfekce vody a vzduchu, v tiskařském průmyslu a v lékařských přístrojích. Přes své užitečné vlastnosti představuje rtuť obsažená v těchto lampách riziko pro životní prostředí a zdraví.
U UV lamp proto nezáleží jen na obecném limitu pro rtuť, ale především na platné výjimce v příloze III s jejím přesným rozsahem a vlastním množstevním limitem – 5 mg na hořák podle 1(f)-I, až 15 mg na lampu podle 2(b)(4)-II a 4(a)-I. Výrobci a dovozci musí zajistit a prokázat dodržení omezení látek: prostřednictvím technické dokumentace, postupu posouzení shody, EU prohlášení o shodě a označení CE na produktu. Směrnice RoHS neukládá obecnou, samostatnou povinnost označovat každou UV lampu zvlášť údajem o obsahu rtuti; dodatečné povinnosti označování však mohou vyplývat z jiných předpisů.
Odstranění rtuti z lamp: technické alternativy a výzvy
Postupné odstraňování rtuti z lamp představuje technické i ekonomické výzvy. Rtuť je podstatnou složkou mnoha UV lamp, protože je velmi účinným a stabilním zdrojem při ozařování UV světlem. Vývoj bezrtuťových alternativ proto vyžaduje značné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje.
UV LED jsou perspektivní alternativou k UV lampám obsahujícím rtuť. Tyto lampy využívají místo rtuti polovodičovou technologii a nabízejí řadu výhod, včetně delší životnosti, nižší spotřeby energie a okamžité provozní připravenosti bez doby zahřívání. Přes tyto výhody nedokážou UV LED v některých aplikacích (např. v UV-C nebo UV-B či při vysokých radiačních tocích) dosud plně dosáhnout výkonnosti rtuťových výbojek. Pro úplnou substituci je nutný další technologický pokrok, zejména u vysoce výkonových aplikací a u dezinfekce vody.
Trh s UV lampami se v posledních letech výrazně změnil. Zatímco UV lampy obsahující rtuť jsou stále dostupné, poptávka po ekologických alternativách neustále roste.
Vedle UV LED existují další technologie, které lze zvažovat jako alternativy k UV lampám obsahujícím rtuť. Například excimerové lampy nabízejí bezrtuťovou možnost, která je v určitých aplikacích vysoce efektivní a účinná. Tyto lampy generují UV světlo excitací vzácných plynů, a nabízejí tak ekologické řešení pro specifické aplikace.
Celkově je zřejmé, že regulace rtuti v UV lampách představuje jak výzvu, tak příležitost k inovacím. Firmy se musí proaktivně zabývat právními požadavky a zároveň investovat do vývoje a zavádění ekologických alternativ.
Další regulatorní vývoj je ke stavu ze srpna 2026 otevřený. V rámci postupu Pack 29 jsou hodnoceny podané žádosti o obnovení. Možnými výsledky jsou obnovení, změna nebo zúžení výjimky, případně zamítnutí s následným přechodným obdobím dvanácti až 18 měsíců. Spolehlivou posloupnost, v níž by byly jednotlivé technologie UVA, UVB nebo UVC v budoucnu omezovány, nelze ze zveřejněného právního a procesního stavu EU vyvodit.
Naše hodnocení: Pokud by přišlo postupné omezování, očekáváme, že nejprve budou zasaženy nízkovýkonové UVA aplikace, protože tam jsou k dispozici vyspělé alternativy v podobě UVA LED. U UV zdrojů s vysokým výkonem a u aplikací UVB a UVC nevidíme v dohledné době široce rovnocennou náhradu. Jde o technické hodnocení, nikoli o vyjádření k výsledku probíhajícího postupu.
RoHS a lampy: co je stále povoleno
Otázku RoHS a lampy nelze zodpovědět obecně, protože výjimky vyprší různě podle typu lampy a aplikace. Rozhodující není to, zda lampa obsahuje rtuť, ale zda pro její zamýšlené použití existuje platná výjimka.
Průmyslové UV procesy se řídí jinými pravidly než všeobecné osvětlení – a právě zde vzniká nejčastější chyba.
Autor: Dr. Mark Paravia
Dr.-Ing. Mark Paravia je jednatelem společnosti Opsytec Dr. Gröbel GmbH v Ettlingenu a vede akreditovanou kalibrační laboratoř. Po svém výzkumu pulzních xenonových excimerových výbojů na Institutu světelné techniky na KIT se v současné době zaměřuje na měřicí techniku optického záření. Je místopředsedou normalizační komise DIN FNL 7 „Optické záření" a členem projektové skupiny DVGW pro UV dezinfekci.